Svázat poslední měsíc do slov bude těžké. Byl úžasný, zase jiný než ty předchozí. Drtivou většinu času šťastný, bezstarostný. Zároveň nebyl proflákaný a přesně splnil mou představu o “workaway”. Tedy pracovní pomoci za bydlení a jídlo.
Jak jsi se k tomu dostal?!
Zadejte si do vyhledávače stránku workaway.info, najděte vysněnou zemi a můžete tam vyrazit. Bydlení a často i stravu budete mít zdarma. K tomu místní kulturu, jazyk. To vše za pár hodin pomoci denně.
Já chtěl samotu, přírodu, Kanadu a psy. Vyšlo to dokonale. U každého profilu máte hodnocení, takže to vám může hodně napovědět. Já už pár dalších favoritů i v Evropě mám 🙂
Ach, jak já miluji snění…
Teď teda myslím takové to nad ránem, jak už máte dostatek spánku a fantazie si s vámi hraje svoji vlastní hru. Někdy se můžete do snění ponořit, tvořit si vlastní světy, příběhy. Miluju to od dětství. Tady jsem si užil takových nocí více než za poslední roky.
Bydlel jsem v chatce, která měla postel ve vestavěném patře, vždycky jsem si před spaním zatopil v kamnech, málem se zadusil kouřem, a pak si pod třemi přikrývkami užíval stoupající teplo. Budil jsem se po deseti i více hodinách. Co víc si přát.
Nechci uklízet! Chci být třeba… třeba dřevorubcem
Říkal jsem si na pokojích hotelu Crimson (přijde mi to tak dávno a ono to bylo 10. srpna…), že ta práce prostě není tak hrozná. Jakože uklízení. Ale chtěl jsem něco víc chlapského. Jakože sekera, strom, pokácet… Kanada, ne?
Tak tady jsme se do toho pustili až mi to moje ručičky městského kluka měly za zlé a heboučká kůžička řekla sbohem. Konečně jsem kamarád s motorovou pilou, zlepšil se ve štípání. Ale taky čistil komíny, rozšiřoval cestu pro sněžný pluh…
Mysli v angličtině. Zapomeň češtinu
“Na češtinu zapomenout musíš, pokud sílu anglického jazyka poznati chceš,” řekl by mi mistr Joda. Borec největší. No nic. Prostě se potřebuji zlepšit v angličtině. Ubíjí mě, když nemůžu normálně mluvit. Tady to bylo super.
Kromě mě a psů tu byli Angličan, Angličanka a Kanaďanka. Takže jsem mluvil, mluvil a mluvil. A postupně začal i rozumět 🙂 Není to tak tragické, ale… Každopádně největší ocenění bylo, když se mi dařily v angličtině vtípky, slovní hříčky.
MUSÍM v tom pokračovat. NESMÍM se bavit ve Vancouveru jen s Čechy a Slováky. Což samozřejmě zrovna teď dělám…
Jak vycvičit psa Husky…
Už jsem o nich psal podrobněji, ale bylo to samozřejmě z velké části o psech. Byla užásná zkušenost je sledovat, trénovat ve spřežení, ráno krmit. A když vás dva Husky táhnou na kolobežce rychlostí 35 kilometrů v hodině… Je to boží.
Brownies? Raději vodu…
Weed. Tráva. Marihuana. Možná by ji BC mohla mít ve vlajce místo javorového listu, aspoň to na mě po letmém seznámení tak působí. Je všude. Napůl legální, velmi brzo zřejmě celkově legální. Takže jsme ji měli i my. Teda Tom. Takže my.
Přidávali jsme ji do brownies a mě to prostě nedělá dobře. Jeden večer jsem si vzal větší kousek a byla to snad nejhorší noc ever :)) Každá minuta trvala hodinu, nevěděl jsem co je fikce a co skutečnost. Ráno jakoby mi někdo sebral všechno štěstí. Zůstávám u piva.
Smích a štěstí…
…jsme si užívali prakticky každý den. Při společném vaření (jestli vám někdo bude tvrdit, že to Angličani neumí, tak nepoznal ty správné), při procházkách, při “práci”. Ale taky při večerech u filmů nebo hudby.
Taky jsem se chodili pravidelně koupat do řeky, což je podle mě na konci října v Kanadě docela úspěch. Chceme si tu v zimě vysekat díru do ledu a skočit do ní… No, to se spíš nestane. Ale… Člověk nikdy neví.
Návrat do minulosti
Internet se omezil na messenger na fb a mobilní verzi sportovních výsledků. Elektřinu jsme měli, pokud bylo slunce a nebo šel generátor. Někdy bylo zataženo a ani nešel generátor. I pokud se sešly obě věci, tak jsme si svítili jen svíčkami.
Stmívalo se v šest a v sedm už měl člověk pocit, že by měl jít pomalu spát. Tak jsme tak v devět chodili… Ve městě si tuhle tmu člověk nedovede představit, protože tam je vždycky nějaké světlo. Ale tady nic, nic, nic, jenom hvězdy.
Tak na Vánoce?
Oslavil jsem tady dva pro mě dost neznámé svátky. Díkůvzdání. Super hostina. Halloween. Super párty s ohněm venku a dýní (senzační polévka, nikdy bych nevěřil). Říkali jsme si, že by bylo hezké se tu sejít ještě alespoň jednou. Na Vánoce.
Pokud by se to podařilo, tak by to bylo super.