Live like common people

Napsala mi babička. Že je jedenáctého. Datum, kdy jsem v květnu odletěl do Kanady. Pár měsíců jsem tohle měl v hlavě. První. Druhý. Šestý. Teď do konce víz zbývají čtyři. A já bych to bez té připomínky v mailu ani nepostřehl. Mám se dobře. Tak asi proto… Vybudoval jsem si pár stereotypů. Budík na půl […]

Padám do prašanu a ztrácím pochyby

Moc dobře jsem si pamatoval, kdy jsem stál naposledy na lyžích. Ta poslední jízda nebyla nic moc. Byli jsme v Alpách a další den měli jet domů. “Tak dáme ještě jednu.” OK. Počasí mizerné, sníh těžký a mokrý. Tehdy ta jízda skončila výletem do nemocnice. Jizva na lokti barmana v Italské je na ni trvalou […]

Vancouver, Raincouver, Hongcouver… Tak se ukaž!

Koukám z okna vlaku, přes kapky deště vidím čínské nápisy. Všude. Potřeboval bych prádelnu, možná tam je, kdo ví… Každopádně bych měl vystupovat. Tady teď bydlím. Imigrant mezi imigranty. Pronajal jsem si pokoj u pani z Peru. Má patnáctiletého syna, pracuje po nocích. Takže se nepotkáváme. Vlastně mám luxusní byt sám pro sebe, neb junior […]